Vy, kteří mě znáte blíž, nejspíš víte, že jsem si před pár lety prošla opravdu těžkou dobou. Dnes posílám nahoru poděkování za to, že jsem zpátky ve hře a mohu to oslavit prací, kterou jsem, díky svému handicapu, nemohla vykonávat. Asi největším pomocníkem kromě lidí kolem mě (díky!), mi byly: víra v dobrý konec a disciplína. A právě o té druhé zmíněné se, s dovolením, rozepíšu víc.
Víte, co je největší zloděj splněných snů/přání/cílů? Věta “Dneska se na to prostě necítím”.
Cestou zpět do radosti ze života jsem se naučila jednu věc: disciplína není o tom být na sebe tvrdý jako generál, ale o tom držet slovo, které jsem dala sama sobě.
Z mýtů, které kolují o disciplíně uvádím tři nejčastější:
1: Disciplína znamená konec svobody. Lidé se často bojí, že je připraví o spontánnost. Opak je pravdou. Disciplína se rovná svoboda. Když máte disciplínu v práci a ve financích, získáte tím čas a prostředky, abyste si mohli užívat skutečnou, bezstarostnou svobodu později. Bez disciplíny jste pouze otrokem svých okamžitých impulzů.
2: Musíte se s ní narodit. Disciplína je dovednost, podobně jako řízení auta nebo vaření. Každé malé rozhodnutí (např. vstát na první zazvonění budíku) je jedno tréninkové opakování. Čím častěji to děláte, tím je to snazší.
3: Vyžaduje neustálé utrpení. Mnoho lidí si představuje disciplinovaného člověka jako asketu, který si nic neužije. Ve skutečnosti je disciplína o prioritách. Není o tom říkat „ne“ všemu příjemnému, ale říkat „ano“ tomu, co je pro vás dlouhodobě důležité, na úkor toho, co je jen krátkodobé lákadlo.
Proč je disciplína víc než motivace? Motivace je jako emoce – náladová, zatímco disciplína je systém. Ne nadarmo se říká, že motivace vás rozjede, ale disciplína vás doveze do cíle. Za disciplínu si koupíte: zdraví a energii, sebevědomí, čas, odbornost,… Zdá se vám to málo? A bolí to jen chvíli – lítost z promarněných šancí bolí celý zbytek života. Chcete-li na sobě zapracovat, zde, na mém webu zjistíte víc.
1 Comment
jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj